Vltava 24.8. - 26.8.2007

Cesta na Sázavu resp. na Vltavu :-)

Už hodně dlouho jsme plánovali vyrazit na vodu. Začínali jsme na 10 lidech a rozrostlo se nám to na neuvěřitelných 38 vodáků :-) řeknu Vám, že s lepší partou jsem snad v životě nejela. Tyto rafty bych nazvala luxusní, i když překážky byly :-) V pátek (den odjezdu) jsem se probudila a řekla jsem si, že po ranní kávičce zavolám do společnosti na Sázavu, od které jsme měli půjčené rafty, jak to vypadá s vodou a dozvěděla jsem se, že řeka je nesjízdná. No takhle rychle jsem snad ještě probuzená nebyla. Co teď???? Všechno jsme zachránili a rozhodli jsme se jet na Vltavu, ale řeknu Vám sehnat rafty pro 38 lidí z hodiny na hodinu, žádná sranda. Uspěli jsme až u společnosti Ingetour a prostě jsme vyrazili :-) Jelo nás šest raftů pro šest lidí, ale na dvou nás bylo i víc jak šest :-) Naše cesta začala v Novém Spolí a v neděli končila v Boršově nad Vltavou. Představím Vám dvě lodi z našeho týmu. Raft na fotce pod tímto textem nese název Vltavská perla - jako že byli dokonalý a všechny vodní bitky vyhrávali, ale raději bych to nerozmazávala. Pravda je taková, že jsme opravdu nebyli 5 minut suchý, překvapivě :-)))

Naopak raft na další fotce nese název Titanic a to z jednoho prostého důvodu. V sobotu jsme si půjčili všichni rafty - zaměstnanci z nás byli zmateni a pořád mě vyhledávali jako svou spásu a najivně si mysleli, že se v tom zmatku vyznám, ale dala jsem to. NO a tak jsme krásně vypluli, ale náš raft nedojel daleko, pač jsme u prvního jezu zjistili, že nám utíká a to docea fest a tak jsem se museli vylodit, náš milý těžký raft odnést zpět do kempu Nové Spolí a tam nám dali nový. Pro jistotu jsem si půjčila s sebou pumpičku, což se zakrátko ukázalo jako dobrý nápad, pač se nám začali ufukovat další tři rafty, ale to už jsme zvládli bez vrácení :-)))

Tak a na další fotce máte pro představu kolik nás bylo :-) prostě valná hromada 38 vodáků :-)) a to nás má být příště tak o 25 víc, tak to fakt nevím, jak se na tu fotku vejdeme :-))) jo jinak všichni jsme měli stejná trička, což se osvědčilo, pač jsem se snáz na vodě poznali a bylo to super. Na příští rok plánujeme i transparenty na auta, aby všichni věděli, že patříme k sobě :-)))

V sobotu ráno jsme měli slavnostní předávání triček :-))) Navíc každý raft dostal gumu na přivázání láhve k raftu a následnému hození jí to vody na vychlazení :-)))

Když jsme jeli ze Zlaté Koruny do Boršova nad Vltavou, tak jsem se nemohli nestavit na proslulých plackách :-)))

První večer jsme spali pod širákem :-)) Já (Pája alias Julča), Můsa, Anit a Evča. Vilík tam jen 20 minut oxidoval a pak zdrhnul spát do auta :-) Spinkalo se krásně, ba přímo luxusně, ale ráno jsme byli tak trošku na žmach, ale bylo to krásný a zážitek nádherný. Druhý večer jsme do toho chtěli jít znovu, ale už nebylo na čem spát, pač bylo vše na žmach :-))) Na hvězdnou oblohu na Mladočově to nemělo :-))

Při zastávce na plackách, jsme se i hudebně vzdělávali :-) Byl tam starý klavír. Některé klávesy už nehráli a bylo rozladěný jak Jeruzalém, ale nás to přesto neodradilo a dali jsme si to luxusně

:-))

Jinak jsem první večer tancovali a popíjeli, což jsme vlastně dělali celý tři dny :-)) Zážitků máme fakt hodně :-)) Proto neváhejte a více fotek najdete na rajčatové stránce :-)))

Mladočov 2007 - IV. turnus

Dobyvatelé ztracené archy - IV. turnus

Na tenhle turnus jsem měla strach jet. Zpočátku jsem jet neměla, pak jsem se rozhodla, že pojedu, pak jsem dostala nabídku jet do Japonska a zase jsem váhala. Osud mi dal párkrát najevo, abych tam nejezdila, ale já jsem se nakonec rozhodla tam jet a už druhý den jsem věděla, že jsem chybu určitě neudělala. :-)

Na fotce pod tímto textem můžete vidět dva luxusní človíčky :-) S nima jsme o smích fakt nouzi neměli :-) Ten vlevo na fotce je Vojta - byl to můj instruktor. Byl na táboře poprvé a ještě jsem nezažila člověka, který by tam byl poprvé a už tak luxusně si to dával. Jsem ráda, že jsem s ním mohla 14 dní být u oddílu a doufám, že to dáme příští rok zas :-) No a ten vedle něho, tak to je Míra :-) Oba to jsou bratránci, no kdyby jste je znali, tak se fakt nezapřou. Míra byl vedoucí u modrých :-)

No znáte šťastnější pár??? :-) Na další fotce jsou dva človíčkové, bez kterých bychom jsme se nikdo neznali a ani tyto super tábory by neexistovali :-) a my bychom neměli tolik kamarádů a přátel a tolika dětí, co nás má rádo. Tak ten vlevo - to je Vláďa Mauer - náš hlavas; je fakt super a lepší už snad nikde neexistuje. Občas nás musí pokárat, ale je to jen pro dobrou věc :-)) No a konečně vedle něho je jeho manželka Magda Mauerová :-))

K další fotce no comment :-)) Můžete vidět sami. Prostě bratránci, když jde do vody jeden, tak musí i druhý, ale co budou oba nosit za pár dnů, to jim nidko neporadí, pač oni byli chudáci v bazéně snad každý den :-))

Vojta s Mírou při motivační scénce...největší drsňáci :-))), ale ještě lepší by bylo, kdyby jste tu motivačku a nejen tuhle, ale i ostatní mohli slyšet, pač by jste se smíchy potrhali. :-)))

AA tady už máme úplně jinou situaci. Starší děcka plnili nestracha formou výsadku :-) Vláďa nás autem odveze kamsi do lesů a my musíme podle buzoly :-)) a mapy dojít zpět do tábora :-)) Já i Vojta jsme byli na výsadku poprvé :-) Tak a na týhle fotce nás a naše sluníčka Vláďa vykládá právě kdesi v lese :-)) Ještě jsme plný optimismu, pač ty zážitky, co nás čekali, stály za to :-)

Tak a tady máme fotku z výsadku :-) Výsadek jsme šli 3 hodiny a 53 minut, ale nezabloudili jsme je. Jen jsme šli chvilku správně a pak se chviličku vraceli a tak. No každopádně jsme prolezli kopřivama, lopuchama, ostružiním, skákali přes potoky, lezli asi 4x houštím, pak slezli ze srázu, pak šli příkopem, vyšli jsme u lomu, pak po louce a strmým svahu do Poříčí a z Poříčí konečně na Mladočov a bude se divit, ale my jsme došli :-)) vtipné bylo, že asi po deseti krocích jsme už museli ošetřovat, ale nic vážného, vystačila jsem si se svými základy od Pídi :-) díky

Pryč od výsadku :-) Jednou večer jsme se rozhodli, že druhý den si uděláme saunu a tak jsme s dětma z lesa přitáhli klády a nařezali je a večer jsme měli saunu. Byl to super zážitek a tady máte fotku z bazénu :-) Tak už nám bylo krásně a ne vedro :-)

Tak to byl takový průřez táborem. Těch zážitků, tak bylo o hodně víc, kdybych měla o všech psát, tak tu jsem do rána :-)

Teď, když se na to dívám zpětně, musím říct, že jsme byli opravdu dobrá parta a snažili jsme se, aby tábor byl co nejskvělejší :-) Těžko se mi tu bude popisovat atmosféra a zážitky na táboře, pač kdo to nezažil, tak tu naši radost a zaujetí nemůže nikdy pochopit a já můžu vyprávět hodiny a hodiny, ale stejně z toho ten druhý nebude nic mít :-)

Prostě byla to paráda a hrozně se na všechny lidičky zase těším :-))

Bráškovo nové autíko

Tento článek je speciálně pro Peťu Lacmanovýho:

Ahojky Petí,

tak brácha má konečně to nové auto a můžeme vyrazit na lyžovačku. Je to velký ako kráva a je to pro osm lidí i s řidičem. Je z toho unešený, ale čistit to není žádná sranda. Už jsem to i řídila a sedí se v tom líp jak v osobáku.

Ahojky Pája :-)

Ps: více fotek máš na rajčatové stránce :-)

Shrek 3

Dne 3.8.2007 jsem byla na Shrekovi 3. Byla jsem tam s kamarádkou Luckou, Evou a Danielkou, Ivou a Verunkou a s dvojčátky. No byla to hurá akce. Verunka chtěla jít po půl hodině pryč a tak šla s Ivou na zmrzlinu a Danielka byla skoro celý film u mě :-), ale dala to. Byly jsme v kině Kytice ve Světlé nad Sázavou. Po kině jsme šli na pizzu a pak hurá domů, kde na mě a Lucku čekala grilovačla a jeli jsme až do jedné do rána a do dvou ještě kecali v postelích :-))

Zajímavosti z cesty

A co zajímavého jsme se dozvěděli???

Hrad Kost

• nejpevnější částí hradu je hlavní tzv. Bílá věž, která má nepravidelnou lichoběžníkovou základnu, proto z určitého místa můžeme spatřit všechny její čtyři hrany najednou - fakt to funguje
• v současné době v majetku rodu Kinských
• nikdy nebyl moc dobíván, pač je tak dobře situovaný, že když k němu jdete, tak do poslední doby není vidět a tak nebyl skoro vůbec poničený a dochoval se ve své plné kráse
• v hradu je hodně vysoký jídelní stůl a to proto, že jak panstvo jedlo, tak zbytky házelo na zem a po nich to dojídali psi a ten stůl mají tak vysoko, aby jim psi jídlo nesnědli dřív než začnou jíst oni sami

Zámek Humprecht

• služebnictvo si zde nedělalo hlavu, kam vylívat toalety a protože to byli takové těžké nočníky, tak to vylévali z okna a tak se lehce mohlo návštěvě stát, že byla nechtíc nahozena :-)
• panstvo se zde mylo pouze dvakrát do roka a to na Velikonoce a Vánoce a proč? protože se služebnictvo mylo a oni nechtěli dělat nic, co dělá služebnictvo
• své zadečky si po potřebě utírali látkovým ubrouskem a co si budeme nalhávat na jedno použití nebyl... no fuj, ať žijí toaleťáky :-)
• mají zde úplně úžasný akustický salon, který je 16 m vysoký

Český ráj 28.7. - 1.8.2007

Cesta začíná

Na tuto cestu jsem se vypravila s mojí kamarádkou Andreou Korelovou :-) Započali jsme jí ve Světlé nad Sázavou. Asi po pěti minutách jsme začali umírat pod krosnama, ale jsme holky šikovný a až na pár zášprců ve vlacích a následně busech to byla pohodová cesta. Naše výprava začala v sobotu 28.7.2007. Jeli jsme vlakem do Kolína, tam jsme přestoupili na osobák do Nymburka a tam jsme opět přestoupili na osobák konečně do Jičína :-) Na první fotce můžete vidět náš kemp Jinolice, kde jsme přespávali tři noci. Kemp je situovaný mezi dvěma rybníky...

1. den - Jičín

V Jičíně na nás čekala moje kamarádka Píďa :-) U ní jsme strávili s Andreou první noc a že stála za to. Po příjezdu do Jičína jsme se ubytovali a Píďa nás vzala na prohlídku Jičínem. Jičín je vstupní branou do líbezného kouta Čech - Českého ráje, což je historicky známá turistická oblast atraktivní zejména rozmanitou kombinací mnoha kulturních a přírodních památek. Do UNESCA byl zapsán v roce 2005. V Jičíně jsme navštílivli Rumcajsovu ševcovnu, Valdštejnskou bránu, Jezuitskou kolej, kostel sv. Ignáce, kostel sv. Jakuba Většího, Valdštejnský zámek (shlédnut jen zvenku), regionální muzeum a galerie v Jičíně - Muzeum hry, Valdštejnovo náměstí a Žižkovo náměstí. Ještě by se bylo bývalo na co koukat, ale den prostě není nafukovací. Večer jsme se rozhodli udělat si relax a tak jsme si s Andreou zašli do solné jeskyně a 45 minut tam odpočívali a ještě jsme k tomu dostali jednu proceduru zdarma, tak jsme v neděli ráno šli znovu :-) V solné jeskyni je to nádherné, člověk si tam opravdu odpočine. Všude kolem vás je sůl a solné kameny. Šplouchá tam voda z vodopádku a ještě vám k tomu hrají relaxační muziku..

No a večer jsme načali lahvinku vínečka a pak druhou a tak nějak nám bylo veselo :-)

Na obrázku nad tímto textem máte znázorněnu Valdštejnskou lodžii s parkem Libosadem. Je postavena ve stylu italského manýrismu a byla postavena jako lovecký letohrádek, jehož součástí je Čestný dvůr, který měl funkci hospodářskou a obytnou.

Kdo by se nerad vracel do dob pohádek. Nám se to povedlo v Jičíně a to přímo v Rumcajsově ševcovně. Bylo to tam fakt nádherné. No prostě jako v pohádce :-) Toto všechno co jsem psala dosud jsme navštívili v sobotu. Noc jsme strávili u kamarádky a v neděli dopoledne jsme na kole vyrazili na Valdštejnskou lodžii a kolem 14:00 hod. jsme se vydali na další dobrodružství...

2. den - stále Jičín, ale už ji camp Jinolice a Prachovské skály

Ještě v neděli ráno jsme absolvovali solnou jeskyni a ve 14:04 jsme vyrazili autobusem z Jičína do Jinolic. Počasí nám moc nepřálo, tak jsme rychle postavili stan a vyrazili jsme do Prachovských skal. Jsou položeny v oblasti Českého ráje nejvýchodněji. Patří k návštěvnicky atraktivním oblastem především dík husté síti značených turistických cest s četnými vyhlídkami, které odkryjí interiér skalních měst. My jsme navštívili např. Skautskou vyhlídku, Turistickou chatu, byli jsme Pod šikmou věží, na Pechově vyhlídce atd... Počasí nás asi ten den nemělo rádo, pač začalo pršet, to nebyl ani déšť, ale přímo slejvák a my se tak vrátili do stanu mokrý skrz na skrz. No prostě jak houby..........

3. den - Turnov - špatné počasí

Díky tomu, že jsme neměli moc dobré počasí jsme se rozhodli vydat se prozkoumat Turnov. Zde jsme navštívili kostel sv. Františka z Assisi, kostel sv. Mikuláše, kostel Nanebevzetí Panny Marie, muzeum Českého ráje - pač bylo pondělí, tak bylo zavřené. Viděli jsme radnici, náměstí Českého ráje a také se nám podařilo objevit Hrubý Rohozec - což je národní kulturní památka. Zámek stojí na opukové skále tyčící se nad údolím řeky Jizery. Je to raně gotický hrad z konce 13. století, ale protože bylo pondělí, tak jsme ho viděli jen zvenku :-) Z Turnova jsme jeli vláčkem do Jinolic a odtud pěšky 3 km do campu :-))

4. den - Sobotka (zámek Humprecht) - hrad Kost

Tento den byl snad nejpovedenější. Bylo pod mrakem, ale nepršelo. Z kempu jsme se brzo ráno přesunuli autobusem do Sobotky. Prohlédli jsme si město a pěšky se vydali na zámek Humprecht - což je barokní lovecký zámeček, který dal vystavit Jan Humprecht Černín z Chudenic. Byl postaven jako napodobenina Galaské věže v Istanbulu na elipsovitém půdorysu. Ze Sobotky jsme se vydali pěšky na hrad Kost - 4 km. Hrad Kost je jedním z nejkrásnějších, největších a nejzachovalejších hradů v Čechách. Byl založen Petrem z Vartenberka ve 14. století na samostatné pískovcové skále v místě mezi třemi močálovitými údolími a rybníky. Na hradě nás vzali i do mučírny a mladý průvodce Jakub nám i ukozaval jak některé mučidla byly používány. Běhal nám mráz po zádech, když nám to všechno vyprávěl. Součástí prohlídky hradu jsme měli i sokolnickou přehlídku. Z hradu Kost jsme šli 5 km údolím Plakánek zpět do Sobotky a zde jsme museli čekat 3 hodiny na autobus, pač nic jiného nejelo a stejně nám to málem ujelo, ale dali jsme to :-))

Na obrázku nad tímto textem je náměstí v Sobotce.

Na dalším obrázku je zámek Humprecht - o něm jsem vám psala v úvodním odstavci daného dne..

Z hradu Kost jsme šli 5 km zpět do Sobotky na autobus a tentokrát jsme šli údolím Plakánek. Údolí má podobu hlubokého kaňonu s bohatým lesním porostem s typickou florou. Plakánek se jmenuje proto, že kdysi dávno se jedna poddaná zamilovala do svého pána. Netrvalo to dlouho a čekali spolu dítě. Dřív bylo nemyslitelné, aby služebná mě dítě s pánem a tak když se dítě narodilo, žena dostala strach a za živa ho zakopala do země. Pak jí došlo co udělala a pořád slýchala pláč dítětě a zbláznila se z toho a ještě ten den o půlnoci jí našli mrtvou u hrobu dítětě. Od té doby se říká, že ten, kdo jde o půlnoci údolím Plakánek na vídá ženu s plačícím dítětem v náručí a právě od toho plačícího dítěte vznikl název údolí Plakánek...

5. den - odjezd domů

No a pátý den už nás čekal jen odjezd domů....no prostě bezvadná dovolená :-)) Pět dnů je hrozně krátká doba, na to projít tam všechno. Myslím, že jsme toho zvládli hodně. Ještě bychom se tam chtěli tak na 10 dnů vrátit a doprohlídnout si i to všechno ostatní, ale tentokrát bychom to chtěli dát na kole, pač pěšky se tam prakticky nedá nic zvládnout. Kdo nenavštívil, všem doporučuji, je to nádherné...